Category: kraj Liberecký
Dva a půl měsíce trvající archeologický výzkum přinesl poznatky o podobě a průběhu parkánové hradby, jež byla zbořena v roce 1655, a jejíž existenci dokládal pouze plán architekta G. Pieroniho pocházející z doby těsně předtím.
Akce byla vyvolána NPÚ ú.o.p. Liberec v souvislosti s budováním zázemí správy hradu Bězděz. Výzkum probíhal od 6. října do 11. listopadu 2009 a navazoval na práce z předcházejícího roku 2008. Vedoucí výzkumu byla Mgr. Renata Tišerová.
Zkoumaný prostor se nachází nad farou v obci Bezděz, v bezprostřední blízkosti románského kostela. Do těchto míst je tradičně lokalizováno sídlo villica po roce 1185. S touto etapou je spojován i půdorys kamenného domu, odkrytý výzkumem F. Gabriela, který leží cca 50 m severovýchodně od kostela.
Projekt zázemí správy hradu předpokládá rekonstrukci stávajících stodol, doplněných o přístavbu nového objektu. K tomu je nutné provést odvlhčení současného zdiva, připojení objektu na inženýrské sítě a ověřit prostor k založení odpadní jímky.
V místech zasažených stavebním záměrem byly prokopány sondy č. 6-21, společně s prostorem jímky jde o plochu o výměře 91 m2. Celkem bylo prozkoumáno 46 m3, tvořených většinou zásypovými a planýrovacími vrstvami. Mimo to byly odkryty různé konstrukční prvky (dlažby, základy zdiva) zčásti korespondující se stávající zástavbou.
Keramický materiál získaný výzkumem je předmětem laboratorního zpracování, již dnes ale můžeme konstatovat, že se výzkumem nepodařilo zastihnout situace související se založením kostela a dvorce na sklonku 12. století.
Úvod
V průběhu předchozích let zde proběhlo několik výzkumů soustřeďujících se na samotný hrad. V létě 2008 a znovu v červnu 2009 byl pak v souvislosti s výstavbou nového technického zázemí pro provoz hradu proveden výzkum na barokní baště za stávajícími pokladnami před hlavní hradní bránou. (obr. 1).
V roce 2008 se v prostoru bašty podařilo odkrýt relikty klenby sklepních prostorů (obr. 2) a letos došlo na průzkum nejbližšího okolí.
U místních starousedlíků kolovaly zvěsti o tom, že v sousedství nalezeného sklepa se nachází ještě jeden. Dnes lze však s jistotou říci, že tyto „zaručené“ informace jsou zcela liché. Nicméně i tak výzkum přinesl zajímavé výsledky.
Popis výzkumu
Na základě požadavků NPÚ Liberec jsme prokopali místa, která měla být zasažena budoucí výstavbou technického zázemí správy hradu. Jednalo se základové pasy obepínající celý obvod bašty (šířka cca 0,8 m a hloubka 1-1,3 m).
Celkově se ukázalo, že stratigrafie nebyla nikterak složitá. Plocha byla místy narušena recentními zásahy, ale celkově lze hovořit o dobře zachovaných stratigrafiích. Již zmíněná metrová hloubka sond odhalila v širší míře obvodové zdivo hradu, které se v několika stupních postupně rozšiřovalo až na více než metrou sílu zdiva (obr. 3).
S výjimkou této očekávané konstrukce jsme zdokumentovali další prozatím jen mlhavě interpretovatelnou kamennou strukturu obdélného půdorysu (obr. 4). „Stavba“ neměla žádný do země zapuštěný základ, tzn. že byla postavena přímo na hlínu. Ze současného stavu bylo možno vypozorovat, že kameny (stejné jako z tělesa hradby), pískovcové opracované kvádry a cihly byly spojeny vápennou maltou a snad i povrchově upraveny (omítnuty). O interpretaci této konstrukce lze jen spekulovat; snad se mohlo jednat o základové partie kachlových kamen (?), o čemž by mohl svědčit zvýšený výskyt fragmentů kachlů v těsné blízkosti konstrukce a propálená místa s množstvím uhlíků.
Nálezy
Veškeré nálezy lze označit za novověké. Nejstarší horizont námi odkrytý lze rámcově zařadit maximálně do první poloviny sedmnáctého století. V nejspodnější vrstvě jsme například objevili velmi dobře zachovanou minci s datem „1624“. Mincovních nálezů bylo více a zahrnovaly dobu až do konce devatenáctého století.
Pominu-li keramickou náplň lokality čítající množství keramických fragmentů hrnců i drobnějších tvarů, kachlů, trojnožek a dýmek, je třeba zmínit ještě železnou střelu do kuše o délce přes deset centimetrů.
Závěr
Plošný rozsah výzkumu nebyl příliš velký (obr. 5-6), přes to se podařilo získat nové informace o podobě konstrukce obvodové hradby, která nasvědčuje jejímu poměrně komplikovanějšímu stavebnímu vývoji. Dále byla zachycena poněkud „tajemná“ konstrukce (snad topeniště). Nalezené artefakty zdá se neodporují tezi, podle které byla bašta ve své současné podobě součástí valdštejnské přestavby hradu Bezděz.
Výzkum na hradě Grabštejn v roce 2007 (a s přestávkami i v letech následujících) byl vyvolán potřebou po rekonstrukci interiéru hradu a stávajících inženýrských sítí v exteriéru. Celkem bylo položeno 15 lokálních sond. Kromě otázek týkajících se starších stavebních fází hradu bylo hlavními cílem výzkumu a) definovat konfiguraci skalního podloží, na kterém byl založen a b) oveřit změny, ke kterým došlo v průběhu 17. stol. (demolice parkánové zdi a pod.).
 |
 |
 |
Obr. 01 - Půdorys hradu z r. 1655 (F. Pieroni), pořízený před rozsáhlou demolicí.
|
Obr. 02 - Půdorys hradu (modrá) na podrobném vrstevnicovém plánu a polygony výzkumu (sondy) z r. 2007
|
Obr. 03 - Ukázka standardizované fotogrametrické dokumentace (půdorys jedné z bašt).
|
Zatímco sondy položené v interiéru hradu a zvlášť v jižných baštách vynesli na světlo závažné skutečnosti o stavební historii hradu, průzkum exteriérů identifikoval pravděpodobné zbytky parkánové zdi. Za tímto účelem byl rovněž pořízený jemný vrstevnicový plán bezprostředního okolí tělesa hradu, který naznačuje průběh podpovrchových struktur.
Fotogalerie z výzkumu
