Category: Praha
Na podzim roku 2007 společnost Labrys o.p.s. provedla plošný archeologický výzkum v areálu bývalého mlýna. Výzkum byl vyvolán developerským projektem Kejřův Mlýn.
Plocha archeologické aktivity byla silně narušena demolicí některých budov a skývkou, jež zasahovala hluboko do podloží. V JZ části plochy se dochovala kulturní vrstva, obsahující nálezy z období 17. až 19. století. Pod zmíněnou vrstvou se do podloží zahlubovaly zásobní jámy datované nálezy do střední doby bronzové. V prostoru dvora před mlýnicí byla odkryta kamenná dlažba, která překrývala odpadní jámy s množstvím keramického materiálu z přelomu 17. a 18. století.
| Obr. 01. Objekty zahloubené do pískového podloží. |
Obr. 02. Kulturní vrstva dokumentovaná v profilech čtverců. |
Obr. 03. Kamenná dlažba před mlýnicí. |
 |
 |
 |
Výzkum na Manské Zahradě (Praha - Ruzyně), který probíhal na jaře 2009 byl vyvolán stavbou rodinného domu na parcele 581/22. Lokalita se nachází na mírném svahu (od Z k V) a předpoklad větších erozních depozicí byl potvrzen.
Na výzkumu byla konstatována výrazná kulturní vrstva (0.5 - 6 m), proto byl původně zamýšlený celoplošný odkryv nahrazen metodou výzkumu v oddělených polygonech, pro kontrolu stratifikace na vzniklých profilech.
Objekty se svými výplněmi se do situací zahlubovaly jednak z různých vizuálně neodlišitelných povrchů kulturní vrstvy, často byly identifikovány až na povrchu sprašového podloží.
Výplně většiny objektů jsou předběžně datovány do mladšího pravěku (doba halštatská).
fotogalerie z výzkumu
Obr. 01. Plocha a jednotlivé polygony výzkumu.
Plošný výzkum (cca 10 100 m2) zahájen v listopadu 2007 a ukončen v únoru 2008 byl vyvolán stavbou budovy Lékařsko-rostlinného Ústavu Praha - Ruzyně. V prostoru bylo předpokládáno výrazné osídlení na základě předchozí terénní aktivity v okolí (výzkum na trasách inženýrských sítí pro letiště Ruzyně v r. 2005). Tento předpoklad byl potvrzen, lokalita je polykulturní.
Výzkum byl situován v rovině s načervenalým jílovým podložím, poloha byla změdělsky využívána (t.j. část archeologických situací byla zlikvidována orbou), kulturní vrstva nebyla výzkumem evidována. Samotná exkavace se tedy omezila na výplně zahloubených objektů, zapuštěných do podloží.
Osídlení je zastoupeno celou škálou objektů - od sloupových jam přes tzv. "sídlištní objekty", technické objekty (nístěje železářských pecí), výjimku představuje kostrový hrob kultury zvoncovitých pohárů.
Na lokalitě byly objeveny doklady sídelní aktivity z období mladšího neolitu (kultura s vypíchanou keramikou), pohřbívání z období zvoncovitých pohárů a výrobní objekty z doby římské.
Fotogalerie z výzkumu
Obr. 01. Plocha výzkumu s vyznačením objektů.
Výzkum v Zábehlicích byl iniciován výstavbou "Obytného souboru Práče", bytového komplexu o ploše cca 505 m2. Zjišťovací výzkum v rozsahu dvou sond na lokalitě konstatoval výraznou kulturní vrstvu, do které se v různých úrovních zahlubovaly jednotlivé objekty.
Navazující plošný záchranný výzkum nedosáhl úrovně geologického podloží kvůli zvolené niveletě zakládání stavby. Archeologický potenciál naleziště nebyl tedy provedeným výzkumem zcela vyčerpán.
Metoda výzkumu byla poznačena přítomností zmiňované kulturní vrstvy - ta byla odebírána po arbitrárních vrstvách s vizuální identifikací jednotlivých objektů na povrchu. Z tohoto důvodu byla rovněž plocha výzkumu (A) rozdělena na pracovní sondy (aka "čtverce"), mezi nimiž byly ponechány kontrolní bloky pro sledování nálezové situace na profilech. Metoda dokumentace vycházela z principů stratigrafického odkryvu, s důrazem na fotogrametrii a standardizovaný formulářový popis.
Obr. 01. Plocha výzkumu (plocha A) v Záběhlicích. Červená - polygon plochy výzkumu, oranžová - polygony jednotlivých sond, modrá - předběžné sondy pro stanovení archeologického potenciálu lokality.
Na lokalitě bylo konstatováno osídlení z období popelnicových polí až mladší doby železné, pak středověké osídlení. Z nálezových situací je výjimečný dětský hrob z mladší doby železné se dvěma kruhovými šperky.
Fotogalerie výzkumu zde
