Category: 2007
Na podzim roku 2007 společnost Labrys o.p.s. provedla plošný archeologický výzkum v areálu bývalého mlýna. Výzkum byl vyvolán developerským projektem Kejřův Mlýn.
Plocha archeologické aktivity byla silně narušena demolicí některých budov a skývkou, jež zasahovala hluboko do podloží. V JZ části plochy se dochovala kulturní vrstva, obsahující nálezy z období 17. až 19. století. Pod zmíněnou vrstvou se do podloží zahlubovaly zásobní jámy datované nálezy do střední doby bronzové. V prostoru dvora před mlýnicí byla odkryta kamenná dlažba, která překrývala odpadní jámy s množstvím keramického materiálu z přelomu 17. a 18. století.
| Obr. 01. Objekty zahloubené do pískového podloží. |
Obr. 02. Kulturní vrstva dokumentovaná v profilech čtverců. |
Obr. 03. Kamenná dlažba před mlýnicí. |
 |
 |
 |
Výzkum v Dolních Chabrech byl iniciován rekonstrukcí dominanty Hrušovanského náměstí - rozlehlého statku, který byl adaptován na obecní multifunkční centrum (tzv. Chaberský dvůr). Samotná exkavace byla prostorově omezená na izolované sondy v okolí objektu statku, v souvislosti s vedením inženýrských sítí a se statickými prácemi.
Obr. 01 - Půdorys chaberského statku (červeně a oranžově) s lokalizací archeologických sond (modrou barvou).
Lokalita disponuje mocným souvrstvím antropogenního původu ("kulturní vrstva" a větší počet stavebních planýrek) nasedajícím na sprašové podloží. V jednotlivých sondách bylo doloženo osídlení od mladšího pravěku (doba železná) po vrcholný středověk až novověk, z objektů byl výjimečný nález pozůstatků pece na zpracování železné rudy (vytavování železa) - viz fotogalerii.
Na základě stavebního záměru společnosti Portland Trust byl v září roku 2007 zahájen v Praze – Ruzyni archeologický výzkum, navazující na předchozí výzkumy Muzea Hlavního města Prahy. Terénní část výzkumu, jehož plocha přesahovala 1,8 ha, byla ukončena v dubnu roku 2008.
Lokalita se nachází nedaleko Litovického potoka, v jehož blízkosti je známo mnoho polykulturních lokalit. Na základě podrobného seznámení s historií a výsledky archeologických prací v inkriminované oblasti byla předpokládána vysoká hustota archeologických situací, což se potvrdilo hned v prvních dnech, kdy probíhala skrývka ornice.
Na lokalitě se podařilo zachytit pravěké osídlení počínaje obdobím neolitu (od 6. tisíciletí BC) do doby stěhování národů (do 6. stol. AD), pokrývající tedy rozmezí 6000 let. Neolitické osídlení se projevilo relikty domů sloupové konstrukce (o délce až 30 m), zásobních jam a dalších sídlištních objektů. K významným nálezům z mladšího období (přesněji zatím nedatováno) patří palisádové ohrazení vymezující pravděpodobně plochu dvorce, a také kruhové ohrazení o průměru cca 25 m, po jehož obvodu byly patrně vztyčené dřevěné fošny a které může mít souvislost s proslulými kultovními stavbami Velké Británie pozdní doby kamenné. Dále byl na zkoumané ploše lokalizován menší počet prostorově neuspořádaných hrobů. Jeden z nich byl bohatě vybavený pohřeb patrně ze střední doby bronzové. Z jedné ze zásobních bylo získáno množství lidských ostatků, patřících dle antropologické expertízy více než dvěma desítkám jedinců. Dokladem využívání železa na této lokalitě je mimo jiné nález železného nože. Metalurgickou činnost zde potvrzuje také nález šesti šachtových železářských pecí datovaných přibližně do doby římské.
Pro dokumentaci plochy odhalené skrývkou ornice byla zvolena metoda plošné fotogrametrie; fotogrametricky byly také detailněji dokumentovány všechny významnější situace. Běžnější objekty, například početné sloupové jamky byly dokumentovány metodou trackingu pomocí totální stanice.
Prohlédněte si rovněž fotogalerii výzkumu.
Půdorys lokality s "hvězdokupou" objektů
 Plošný archeologický odkryv (cca 2200 m2) vyvolaný stavbou Obchodního Centra FORUM v historickém jádru města Ústí nad Labem, na parkovišti v bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. |
Výzkum probíhal bez přestávek v rozmezí srpen 2007 - únor 2008, plocha nebyla úplně archeologicky vyčerpána (z důvodu nivelety základové spáry stavby, část stratigrafií, převážně pravěkých, ponechána in situ v konzervaci pod stavbou).
Použitou metodou výzkumu byl důsledný single context recording s fotogrammetrickou dokumentací a trackingem pomocí totální stanice. Z kontextů byly odebírány veškéré nálezy pro laboratorní zpracování.
Na lokalitě bylo konstatováno pravěké (d. bronzová), raněstředověké osídlení, a vyvinutý urbanismus vrcholného středověku. Plocha výzkumu rovněž poskytla četné stopy po bombardování z doby 2. sv. války.
Vzhledem k rozsahu a významu výzkumu má táto akce vlastní dedikovanou webovou stránku.
Prohlédněte si rovněž fotogalerii výzkumu.
Výzkum na hradě Grabštejn v roce 2007 (a s přestávkami i v letech následujících) byl vyvolán potřebou po rekonstrukci interiéru hradu a stávajících inženýrských sítí v exteriéru. Celkem bylo položeno 15 lokálních sond. Kromě otázek týkajících se starších stavebních fází hradu bylo hlavními cílem výzkumu a) definovat konfiguraci skalního podloží, na kterém byl založen a b) oveřit změny, ke kterým došlo v průběhu 17. stol. (demolice parkánové zdi a pod.).
 |
 |
 |
Obr. 01 - Půdorys hradu z r. 1655 (F. Pieroni), pořízený před rozsáhlou demolicí.
|
Obr. 02 - Půdorys hradu (modrá) na podrobném vrstevnicovém plánu a polygony výzkumu (sondy) z r. 2007
|
Obr. 03 - Ukázka standardizované fotogrametrické dokumentace (půdorys jedné z bašt).
|
Zatímco sondy položené v interiéru hradu a zvlášť v jižných baštách vynesli na světlo závažné skutečnosti o stavební historii hradu, průzkum exteriérů identifikoval pravděpodobné zbytky parkánové zdi. Za tímto účelem byl rovněž pořízený jemný vrstevnicový plán bezprostředního okolí tělesa hradu, který naznačuje průběh podpovrchových struktur.
Fotogalerie z výzkumu
