Několik nevinných poznámek ke kumulativnímu řezu

Září 16, 2011 napsal Ďobo Koštial

Za celou svojí dosavadní terénní praxi jsem se ještě nesetkal s kumulativním řezem. Standardním způsobem dokumentace terénního "objektu" (jakkoliv nesnáším tento termín, užiju jej) je jeho rozříznutí na 2 poloviny, v případě objektu většího rozřezání podél více pravoúhlých os. Pro jednoduchost budu  uvažovat o stratigraficky jednoduchém výzkumu (vulgo "sprašoidní") a typickém "objektu" kdysi trefně označeného s notnou dávkou opovržení jako "taková ta jáma s keramikou" (tímto pozdravuji Petra Kostrhuna).

Nuže tento objekt, standardně stávající z negativu zahloubeného do podloží a vyplněný jedním či více depozity je za účelem parciální dokumentace vertikální stratifikace rozříznut. Řez je graficky dokumentován a povětšinou vyhlíží tak jak ukazují obr. 01 a 02. Řez archeologickou stratigrafií je natolik významná instituce, že má i své heslo na wikipedii.

Obr. 01 a 02. Řezy archaeologickým objektem. Zdroj - Google Images.

V případě, že "objekt" tvoří více stratigrafických jednotek v superpozici, je jejich část (polovina) odříznuta  řezem a tudíž jejich plnohodnotná půdorysná dokumentace spojená s důsledným stratigrafickým odkryvem je již nemožná. To však obecně nevadí, protože terénní výzkum je z principu činnost zničující (užívá se i termín destruktivní), není-liž pravda, tak jakýpak copak.

Zrod kumulativního řezu

S metodou kumulativního řezu se můžete setkat v klasické publikaci Philipa Barkera (Techniques of Archaeological Excavation, London 1993; s. 114-116); poněvadž autor neuvádí jiné zdroje inspirace, je patrně duchovním otcem tohoto konceptu. Cílem je dosáhnout absolutní dokumentaci stratigrafických entit (každá entita důsledně půdorysem i řezem) a zároveň nebýt ošizen o luxus kompozitních řezů. Technický postup vzniku kumulativního řezu je ilustrován na obr. 03 (značně nepřehledném) a údajně byl tímto způsobem Ph. Barker sto přistupovat i k hodně složitým situacím (obr. 04).

Obr. 03. Princip kumulativního řezu (odebírání depozitů po částech a-b; c-d atd...) s dokumentací půdorysů i parciálních řezů. (Převzato z Barker 1993, obr. 34) Obr. 04. Hen Domen - kumulativní řez objektu I/27 (Barker 1993, obr. 35b).

Kumulativní řez v pražských Čimicích

Exkavace sídlištních komponent na developerském projektu Čámovka (Praha-Čimice) probíhala v zimních měsících 2011 a vzhledem k tomu, že letos byla zima mírná a mráz nepálil do oholených tváří, rozhodli jsme se vylepšit průběh výzkumu o několik neobvyklých postupů. Jedním z nich  byly i kumulativní řezy. Nutno dodat, že jsme je prováděli na méně složitých situacích, než ty na obr. 03-04. Za dovolení k publikování dokumentace se cítím být povinován poděkovat M. Kuchaříkovi.

Postup tvorby řezu ilustrují obr. 05 - 18, cílovým objektem byl obj. 02 (pyrotechnické zařízení), který pozůstává z 4 jednotek stratifikace (3 depozity a 1 negativ).

		Obr. 05-06. Standardní půdorysná dokumentace svrchního depozitu.
		Obr. 07-08. Polovina depozitu odstraněna, dokumentován jeho řez. Po dokumentaci řezu odstraněna i zbývající polovina.
		Obr. 09-10. Standardně dokumentován povrch nového depozitu (v tomto případě dvou depozitů, které stratigraficky nekolidují).
		Obr. 11-12. Polovina depozitu odstraněna, dokumentován jeho řez. Po dokumentaci řezu odstraněna i zbývající polovina.
		Obr. 13-14. Standardně dokumentován povrch negativu.
		Obr. 15-16. Standardně dokumentován profil negativu.
		Obr. 17-18. Výsledek - k dispozici je kompletní půdorysná dokumentace stratigrafických jednotek (zde v izometrickém náhledu) i kompletní řez objektem.

Poučný a rozsáhlý závěr k problematice kumulativního řezu

Kumulativní řez je věc prospěšná i zábavná. Nevyžaduje nic, co by na výzkumu standardně nebylo k ruce a předpokládá snad jen trochu manuální zručnosti. Zkuste si jej...

Permalink