Opravdu "hnojení polí"?

Říjen 1, 2011 napsal Ďobo Koštial

Tato krátká úvaha je výsledkem zářijových turistických toulek českou krajinou, nemá ambice býti odborným pojednáním a tudíž je řazena mezi aktuality letošního krásného babího léta.

Sběry na R35 - předběžné úvahy

Projekt povrchových sběrů na trase silnice R35, který byl již několikrát zmíněn, v předběžných analýzách vykazuje obecné rysy distribuce artefaktů na zemědělských plochách Polabí. Kartogramy ukazují distribuce artefaktů pro období mladšího zemědělského pravěku (Obr. 01) a údobí novověku (nikoliv však recentní! Obr. 02). Zatímco areály pravěkých aktivit jsou typicky "nespojité" a umožňují hovořit o "lokalitách" v tradičním smyslu, distribuce novověkého materiálu je v rámci 370 sběrných polygonů více homogenní. Novověk tvoří souvislý  "koberec" lišící se jen množstvím a váhou nasbíraného materiálu v polygonech.

Obr. 01 a obr. 02. Kartogramy distribuce artefaktů z období mladšího pravěku a novověku. Mapy jsou bez měřítka, vězte tedy, že délka sběrné trasy dosahuje bezmála 40 km.         - mladší pravěk (neolit - d. laténská)          - novověk (16. - 19. stol.)

Moje pozornost ovšem není zaměřena na na přitažlivější (?) pravěké osídlení, nýbrž právě na všudepřítomné novověké artefakty, v kterém dominuje stavební materiál (cihly, tašky a pod.).

Ke kontaminaci polí artefakty

Různé interpretace původu artefaktů na (poměrně rozlehlých) površích české agrární krajiny jsou v zásadě trojího druhu:

• "donkey effect" - naivní představa o náhodném umístění artefaktů v krajině jako výsledek ztráty nebo odhození předmětu mimo sídelní areál ("karavana španělských kupčíků a bohatých Arabů, která má přes dvě stě slonů, šest set velbloudů a přes tisíc vojenských soumarů ze kterých cestou opadávají diadémanty"; Mark Twain)

• naorávaní zahloubených objektů a přemístění artefaktů do ornice a na její povrch. Artefakty jsou sice následně podrobeny transformačním procesům - rozpad, přemístění erozí atd. ), ale v zásadě tento model umožňuje poznávaní lokalizace areálů aktivity). Archeologický zápis by v tomto případě odpovídal zhruba tomu, co prezentuje kartogram na obr. 01 (radiální koncentrace artefaktů a mezi nima "území nikoho"). Přehledně Kuna et al 2004, s. 309-314. 

• hnojení polí ("manuring hypothesis") - v poslední době obzvlášť oblíbená teze, kterou se vysvětluje třeba výše popsaný jev - velké množství poměrně homogenně rozptýlené vrcholně středověké/novověké keramiky na polích (= rovnoměrně distribuovaný rozvoz hnoje - pěkný příklad automatické predikce této teze -  Malina sd., s. 4).

Poznámka: Monografické zpracování způsobů "znečištění" krajiny artefakty z r. 1988 (Bintliff a Snodgrass) uvádí 4 modely jejich distribuce, ale model č.2 je vlastně jen variací modelu č1, takže jsem na něj použil Occamovou žehličku...

Polňačky za zahradou

Přiznávám, že se mi myšlenka distribuce artefaktů coby příměsi hnoje nezamlouvá - spíš jsem nakloněn věřit, že hnůj jako specifická a nenahraditelná komodita v agrárních komunitách nebyl zaměňován za odpadní areál anorganických materiálů (a určitě ne v množstvích, v jakých se dnes úlomky cihel na polích nacházejí). Byť jsou moje vesnické zkušenosti omezené na rodinný barák s kompostovou jámou a tuctem slepic, mám v živé paměti, jak jsem byl rodinnýma stařešinama vysílán s kuchyňským odpadem "na hnůj" a se stavebnou sutí za barák do "nějakýho výmolu"...

Od této úvahy je již krátká cesta k našim polňačkám "za zahradou", které hýří všemi barvami omítek, cihel, prejzů a tvárnic užívaných při stavbě a dekoraci domků na české vesnici. Výmoly a díry těhto komunikací jsou pravidelně vyspravovány stavebním odpadem a je otázkou, jestli ke "kontaminaci" sousedících polí nedocházelo a nedochází právě tímto způsobem (Obr. 03 - 04).

Obr. 01 a 02. Novověký, převážně stavební materiál použitý k "údržbě" polních cest v bezprostřední blízkosti zemědělsky obdělávaných ploch. Jaké jsou jeho šance dostat se na pole?

Literatura

Bintliff - Snodgrass 1988
Bintliff, J. - Snodgrass, A.: Off-site pottery distributions: a regional and interregional perspective, Current anthropology 29, 1988, s. 506-513.

Kuna et al. 2004
Kuna, M. - Beneš, J. - Dreslerová, D. - Gojda, M. - Hrubý, P. - Křivánek, R. - Majer, A. - Prach, K. - Tomášek, M.: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Academia 2004, ISBN 80-200-1216-8.

Malina sd.
Malina, O.: Transformace středověkého osídlení v prostředí GIS. Online na http://www.arcdata.cz/digitalAssets/137757_DisP3.pdf. Cit. 1.10.2011.

Permalink